1verb
ruссылаться
Definicions
- 1.указывать на кого-либо, что-либо в подтверждение или в оправдание чего-либо
- 2.страд. к ссылать
Traduccions
- esinvocar
- eninvoke
- frinvoquer
- itinvocare
- deanrufen
Conjugació
INF haber invocadoGER invocandoPART invocado
Presente
| yo | invoco |
| tú | invocas |
| él/ella | invoca |
| nosotros | invocamos |
| vosotros | invocáis |
| ellos | invocan |
Pretérito
| yo | invoqué |
| tú | invocaste |
| él/ella | invocó |
| nosotros | invocamos |
| vosotros | invocasteis |
| ellos | invocaron |
Imperfecto
| yo | invocaba |
| tú | invocabas |
| él/ella | invocaba |
| nosotros | invocábamos |
| vosotros | invocabais |
| ellos | invocaban |
Futuro
| yo | invocaré |
| tú | invocarás |
| él/ella | invocará |
| nosotros | invocaremos |
| vosotros | invocaréis |
| ellos | invocarán |
Condicional
| yo | invocaría |
| tú | invocarías |
| él/ella | invocaría |
| nosotros | invocaríamos |
| vosotros | invocaríais |
| ellos | invocarían |
Subj. presente
| yo | invoque |
| tú | invoques |
| él/ella | invoque |
| nosotros | invoquemos |
| vosotros | invoquéis |
| ellos | invoquen |
Subj. imperfecto
| yo | invocara |
| tú | invocaras |
| él/ella | invocara |
| nosotros | invocáramos |
| vosotros | invocarais |
| ellos | invocaran |
Imperativo
| tú | invoca |
| él/ella | invoque |
| nosotros | invoquemos |
| vosotros | invocad |
| ellos | invoquen |