1verb
ruязвить
Definicions
- 1.перен. говорить колкости о ком-либо, насмехаться
- 2.устар. ранить, поражать
Traduccions
- esabocar
- enbite
- frdéboucher
- itabboccare
- deanbeißen
Conjugació
INF haber abocadoGER abocandoPART abocado
Presente
| yo | aboco |
| tú | abocas |
| él/ella | aboca |
| nosotros | abocamos |
| vosotros | abocáis |
| ellos | abocan |
Pretérito
| yo | aboqué |
| tú | abocaste |
| él/ella | abocó |
| nosotros | abocamos |
| vosotros | abocasteis |
| ellos | abocaron |
Imperfecto
| yo | abocaba |
| tú | abocabas |
| él/ella | abocaba |
| nosotros | abocábamos |
| vosotros | abocabais |
| ellos | abocaban |
Futuro
| yo | abocaré |
| tú | abocarás |
| él/ella | abocará |
| nosotros | abocaremos |
| vosotros | abocaréis |
| ellos | abocarán |
Condicional
| yo | abocaría |
| tú | abocarías |
| él/ella | abocaría |
| nosotros | abocaríamos |
| vosotros | abocaríais |
| ellos | abocarían |
Subj. presente
| yo | aboque |
| tú | aboques |
| él/ella | aboque |
| nosotros | aboquemos |
| vosotros | aboquéis |
| ellos | aboquen |
Subj. imperfecto
| yo | abocara |
| tú | abocaras |
| él/ella | abocara |
| nosotros | abocáramos |
| vosotros | abocarais |
| ellos | abocaran |
Imperativo
| tú | aboca |
| él/ella | aboque |
| nosotros | aboquemos |
| vosotros | abocad |
| ellos | aboquen |